Prokletí reportéři

​Jeden z nás. Příběh o Norsku je nejen psychologická studie teroristy Anderse Breivika a jeho příprav zločinu nebývalých rozměrů, ale také dramatický „true-crime thriller“, který vás bezpochyby ohromí a od něhož se neodtrhnete.

​Výjimečná kniha o tom, co dnes znamená být rodičem a dítětem, o tom, jaké to je, mít v malé zemi dvě stě sourozenců, ale také o muži, který se chtěl stát bohem. Krásný příběh o těch nejkřehčích věcech na světě – lidských vztazích.

„Chtěl jsem ji napsat já,“ řekl o Tamasově knize Stieg Larsson. Co ho na ní tak fascinovalo? V roku 1991 se Stockholm mění na město strachu. Neznámý útočník ozbrojený puškou s laserovým zaměřovačem postupně vystřelí na jedenáct nevinných lidí, které spojuje jediná věc – jiná barva kůže.

Afghánistán, země, která byla domovem teroristy Usámu bin Ládina, horký hrnec, ve kterém se vaří velké dějiny. Invaze Sovětů, americká válka s terorismem, revoluce, kontrarevoluce, nekonečné a nepochopitelné konflikty. Nejsou to však jenom obrazy malované krví. Jsou to i běžné životy běžných lidí. Jedny z nejsložitějších na světě.

Uvěřily. A rozhodly se. Opustily rodinu i domov a odešly do Sýrie, aby bojovaly na straně ISIS za svého Boha a svou víru. Dvě sestry, Norky somálského původu – devatenáctiletá Ayan a šestnáctiletá Leila – žijí se svou rodinou v Oslu až do momentu, kdy zmizí v síti teroristické organizace.

Kapuścińského Impérium nám ukazuje, že sovětské „impérium zla“ vlastně nikdy úplně nezaniklo, i když jeho nejvýraznějším dědictvím jsou dodnes citelné a dobře viditelné postkoloniální syndromy a komplexy.

Vyprávění Hanny Krall o skutečných událostech života Izoldy Regensbergové přináší pozoruhodnou mozaiku okolností, šťastných i nešťastných, až při jeho četbě člověk téměř začne věřit na zázraky. Knížka Srdcový král vypráví o těžké a dobrodružné cestě Izoldy mezí Vídní, Osvětimí, Berlínem – za mužem svého srdce, protože svět bez něj není ničím.

Co je to vlastně Ku-klux-klan a jak je vůbec možné, že myšlenky nepatřící do 21. století jsou ještě stále živé a v rozkvětu? Děsivé obrazy hořících pochodní a bílých hábitů totiž nepocházejí ze středověku, jsou poselstvím dneška.

Tohle je příběh o Bosně. A taky o kostech, které hledají svá jména i tváře. Kostech z masových hrobů, z hlubokých jeskyň i ze studní. Kostech zavražděných.

​Miliardy dolarů z íránské ropy léta putovaly na bláznivé zbrojení a luxusní život šáha Rezáa Pahlavího. Někdy až dětsky naivní přístup panovníka této obrovské a mocné země k vládnutí by byl možná i úsměvný, kdyby ruku v ruce s jeho touhou po bohaté a silné zemi nekráčel krutý teror a vězení plná mučených odpůrců.

Tohle je příběh Bosny a Hercegoviny, příběh lidí stojících na mušce ostřelovací pušky, lidí hloubících dlouhé podzemní tunely, přes které pašují zanedbatelné maličkosti potřebné k přežití.

Všechno, co kdysi bývalo v někdejším krásném a bohatém hornickém městečku Miedzianka, zrekonstruoval Filip Springer v této krásné a dojímavé knize.