​Prokletí reportéři nejen pod stromeček

​Prokletí reportéři nejen pod stromeček

Podzim s českou reportážní edicí začal silným doubleshotem: vyšly knihy Marka Rabije a Jessicy Bruder. Do Vánoc na vás čekají ještě dvě další novinky.

Viděli jste v létě oscarovou Zemi nomádů Chloé Zhao, která se inspirovala stejnojmennou reportáží Jessicy Bruder? Film a předloha se skvěle doplňují. Spoustu témat, která byla na plátně jen načrtnutá, zkoumá v knize autorka opravdu do hloubky, když své hrdiny sleduje během jejich cest po Spojených státech. Stárnutí, ekonomická (ne)závislost, schopnost lidí přežít a budovat společenství – Země nomádů je pohledem na americký sen očima těch, jimž se rozplynul, přesto jsou schopní jít dál. Autorka v srpnu navštívila Česko a mohli jste se s ní potkat na projekci v pražském Světozoru. Na začátku září jsme jí pak drželi palce, když se její reportáž dostala do finále prestižní Ceny Ryszarda Kapuścińského. Tu pak ve Varšavě skutečně získala – mimochodem stejně jako Elisabeth Åsbrink za knihu A stromy ve Vídeňském lese stále stojí, která v Absyntu vyšla na začátku letošního roku.

Téma práce, její ceny a lidské důstojnosti spojuje Zemi nomádů s druhou knihou, kterou právě teď můžete držet v ruce ještě teplou z tiskárny. Je to Život na míru Marka Rabije, s nímž se vydáváme na druhou stranu zeměkoule, do Bangladéše. Polský reportér a odborník na jižní Asii tam odjel po zřícení textilní továrny Rana Plaza. Chtěl zjistit, za jakých podmínek pracují lidé, kteří pro nás šijí trička a džíny. A kolik za to dostávají zaplaceno. Těšíme se, že autor knihu na konci října osobně představí v Ostravě a v Praze – tam už tradičně v Knihovně Václava Havla, kde se reportéři objevují pravidelně. Doufáme, že teď už nám nic nezabrání zase se potkávat naživo. Nemůžeme se dočkat, až se s vámi zase uvidíme!

11. září 2001. Tohle datum všichni známe. Symbolicky dvacet let po teroristických útocích na newyorská Dvojčata vydáváme na začátku listopadu reportáž Niklase Orrenia Střelba v Kodani. V této novince se švédský novinář soustřeďuje na osud Larse Vilkse, umělce, k jehož fyzické likvidaci vyzvala Al-Kajdá. Mohl za to jeho obrázek proroka Muhammada se psím tělem. Vilks následně strávil svůj život s policejní ochranou v utajení. Pro lidi, s nimiž se setkával, byl ohrožením. I oni se mohou stát terčem útoku. Byla jeho kresba zbytečnou provokací, nebo demonstrací svobody projevu? Koho lze ve Švédsku beztrestně urážet? Orrenius se věnuje dlouhodobě kauzám spojeným s extrémismem – nacionalistickým i islamistickým hnutím. Sleduje, jak funguje multikulturní Švédsko. A v okamžiku, kdy jsou uprchlíci z muslimských zemí jednou z hlavních karet v předvolebních soubojích, je to více než aktuální kniha i ve střední Evropě.

Reportáže, které vybíráme, se často zaměřují na témata, na něž bychom radši zapomněli. Stejně mluví o knize Joanny Gierak-Onoszko 27 smrtí Tobyho Obeda, kterou se chystáme vydat ještě před Vánoci, reportérka Katarzyna Surmiak-Domańska: „Kniha o Kanadě, jakou neznáme a jakou bychom ani raději neznali.“ Kruté zacházení, s nímž se setkaly děti původních obyvatel v internátních školách zřizovaných státem a spravovaných často církví, nám opět nepříjemně připomíná, že šíření „evropské morálky a hodnot“ je poněkud problematické. Přestože je tahle reportáž velmi silné čtení, není beznadějná. Oběti zneužívání, násilí a bezpráví se často dokázaly se svými zážitky vyrovnat a mluvit o tom, co se jim stalo. Pomáhat jiným, upozorňovat na zlo. Věřit, že se svět změní.

A nebo je lepší stvořit nový, lepší svět? Jeden z nejtrvalejších pokusů založit společenství lidí založené na duchovním rozvoji, bez peněz a touhy po materiálních věcech, sledovala Katarzyna Boni v reportáži Auroville. Město ze snů. Věříme, že pohled do nitra indického utopického města zrozeného v idealistických šedesátých letech, vás zaujme stejně jako japonské Ganbare! Workshopy smrti. Neslibujeme, že si tuhle reportáž přečtete ještě letos – ale už teď vás chceme nalákat. Na něco se v novém roce přece musíme těšit!