Laserový muž aneb Nesplněný sen Stiega Larssona

Laserový muž aneb Nesplněný sen Stiega Larssona

Co spojuje reportáž a detektivku? Především pátrání po zločinech a nespravedlnosti. A také snaha poznat pravdu. Reportáž u nás v Absyntu nazýváme detektivkou bez fikce, což v případě knihy Laserový muž švédského autora Gellerta Tamase platí absolutně.

Autor slavné krimisérie Milénium Stieg Larsson o této knize řekl, že ji chtěl napsat on. Jak se tento jeho nesplněný sen přenesl na stránky Milénia?

„Otevřela si láhev červeného vína a ve svém osamění vypila dvě skleničky. Pustila zprávy a snažila se sledovat, co se děje ve světě, ale ihned ji přestaly bavit moudré komentáře o tom, proč prezident Bush musel rozbombardovat Irák. Místo toho si lehla na pohovku v obývacím pokoji a vytáhla knihu od Gellerta Tamase Laserový muž. Po přečtení několika stránek knihu odložila. Téma Cecílii okamžitě připomnělo otce. Ráda by věděla, o čem asi fantazíruje on,“ píše se v druhém dílu románové série Muži, kteří nenávidí ženy.

V rozhovoru pro slovenský Magazín o knihách tuto situaci přiblížil samotný Gellert Tamas: „Na počátku devadesátých let jsme se mezi novináři věnovali tématu pravicového extremismu jen my dva. Se Stiegem jsme velmi často spolupracovali, vyměňovali jsme si poznámky. Když jsem se v roce 2000 začal bavit s Ausoniem a začal postupně pracovat na jeho případu, dostával jsem se stále hlouběji, najednou jsem měl pocit, že je to úžasný příběh, který musí být vypovězen, že takovou knihu musím napsat. (…) Na prezentaci knihy ve Stockholmu přišel taky Stieg Larsson. Pak jsme zašli na pivo a tam mi řekl, že poslední dva roky taky pracuje na tomto tématu, ale já jsem byl prostě rychlejší. Řekl mi, že je rád, že jsem to stihl před ním, protože jsem napsal jinou knihu, než jakou by napsal on, a že už začíná pracovat na novém projektu, který by mohl být úspěšný. A tím projektem byla vlastně trilogie Milénium.“

Kromě toho – polský spisovatel a novinář Wojciech Orliński tvrdí, že Laserový muž Gellerta Tamase byl jednou z prvních knih, které ve světě spustily fenomén jménem severské krimi.

Dost však bylo teorií, pojďme blíž ke knize.

V roku 1991 se Stockholm mění na město strachu. Neznámý útočník ozbrojený puškou s laserovým zaměřovačem postupně vystřelí na jedenáct nevinných lidí, které spojuje jediná věc – jiná barva kůže. Gellert Tamas nás ve svém dokumentárním románu Laserový muž zve přímo do duše vraha, který se později stal vzorem také pro Anderse Breivika.

Příběh se rozvíjí ve dvou paralelních dějových liniích: jednak sledujeme životní peripetie laserového muže Johna Ausonia a jednak průběh vyšetřování, při němž se desítky policistů snaží vraha dopadnout. Vzniká tak skutečná reportážní detektivka, která se stala jednou z nejčtenějších švédských non-fiction knih vůbec.

I když kniha Laserový muž vyšla poprvé už v roce 2002, neztrácí nic ze své aktuálnosti. Naopak – dnes, kdy nám ze všech stran hrozí renesance nacionalistických a nenávistných režimů, bychom ji měli číst obzvlášť pozorně.