Na podzimní sezónu pro vás chystáme další knihy vašich oblíbených autorů i nové jméno. Vyjde úplně první miniabsyntovka, která se čte na jeden zátah. A až vyberete vánoční dárky, nezapomeňte taky na něco pro sebe!
Podstatou každého silného příběhu je pro nás osobnost autora nebo autorky – právě jejich osobní zkušenost, fascinace určitým tématem a jeho hluboká znalost v kombinaci s vypravěčským talentem jsou zárukou výjimečné knihy. Cezary Borowy začínal v klukovských letech jako nadšený čtenář dobrodružné a cestovatelské literatury. Ve dvaceti letech odjel z komunistického Polska do Londýna s turistickým zájezdem. Vrátit zpátky se už nehodlal. Místo toho procestoval Asii – Nepál, Indii, Singapur, Filipíny… Spolu se skupinou svých krajanů se živil pašováním elektroniky nebo zlata. Stejně to dělali také Češi, s nimiž se dobře poznal. Nejdříve popsal své vlastní vzpomínky a získal za ně Cenu Magellana v reportážní kategorii. A potom se jeden z jeho českých známých rozhodl, že se s ním podělí o vlastní příběh: Jak se Václav z Humpolce stal králem hašiše v Káthmándú. Cesta z Československa do Nepálu, čtrnáct let akcí s česko-polskou skupinou pašeráků a k tomu vlastní odbočky Cezaryho Borowého mimo jiné o historii marihuany. Tahle reportáž zachycuje dobrodružný život člověka, který by vydal na mnohadílný seriál.
Proč se Izrael bojí Palestiny? ptá se v provokativním názvu své útlé knihy Raja Shehadeh, nejznámější palestinský spisovatel a také právník a aktivista. Ale představovat autora nedávno česky vydaných Vycházek Palestinou, které získaly prestižní britskou Orwellovu cenu, našim čtenářům nejspíše nemusíme. Nový text je ještě tíživější než vycházky jeho milovanou krajinou, kde ještě zůstával prostor pro poetické popisy a výlety do minulosti. Pro Shehadeha je psaní způsobem, jak se vyrovnat s tím, co se děje v jeho rodné Palestině. V krátké, hutné knize se zamýšlí nad tím, co vedlo k 7. říjnu 2023 a co následovalo po něm, když vypukla otevřená válka mezi Hamásem a Izraelem. Autor si klade otázku, jestli říjnové události budou stále ospravedlňovat v Izraeli i v západním světě to, co se děje v Gaze dnes – každodenní utrpení, hladovění a pronásledování Palestinců. Ale jako vždycky Shehadeh hledá především odpověď na to, jak konečně dosáhnout míru – jestli ještě taková možnost existuje.
Ani jméno reportérky Joanny Kuciel-Frydryszak není mezi našimi českými čtenáři neznámé. Její letošní Služky pro všechno, které v květnu osobně představila v Praze, patřily k titulům, jež si účastníci veletrhu Svět knihy navzájem doporučovali – tak nás velký zájem překvapil že jsme i naši dostatečnou zásobu rychle vyprodali. Vesničanky plánované k vydání na podzim k Služkám nerozlučně patří. V Polsku se staly neuvěřitelným bestsellerem, za rok si čtenáři koupili půl milionu výtisků. Vzbudily také velkou celospolečenskou diskusi, a ta pokračovala i na Slovensku. Teď se Vesničanky chystají do Česka a my jsme hodně zvědaví, jak se jim bude dařit. Právě z vesnic se do měst za prací služebné, ale také dělnice, vydávaly mladé dívky, které nechtěly strávit život na poli jako jejich matky a babičky. A ty moc dobře věděly, proč své dcery na jejich cestě za emancipací podporovat a snažit se jim také dopřát vzdělání, vyhrazené dříve jen pro chlapce. Příběhy z Vesničanek jsou vzdálené idyle a připomenou nám, že ještě nedávno většina žen trávila život především těžkou prací. Je to také minulost našich prababiček.
Pokud se teď bojíte, že jsme pro vás neobjevili žádného nového autora, pak vás uklidníme: samozřejmě budou i absyntoví debutanti. Novinář a analytik Kuba Benedyczak se dlouhodobě věnuje Rusku. Nejenže tam pracoval v neziskovkách, když to ještě bylo možné, ale hodně po postsovětském prostoru cestoval. Reportáž Diagnóza: Rusko. O Rusech za časů putinismu hledá vysvětlení pro chování ruské společnosti tváří v tvář kruté válce, kterou vyvolal Vladimir Putin. Jaký je důvod nihilismu, apatie, a zároveň imperiální agresivity? Benedyczakův styl psaní je ostrý a sarkastický, nicméně vychází z osobní zkušenosti a hodin rozhovorů s lidmi z různých společenských vrstev a četby ruských autorů i ideologů.
Pokud milujete hory, nenechte si také ujít nový český překlad knihy amerického horolezce a spisovatele Arta Davidsona. Mrazivou reportáž Sto stupňů pod nulou. První zimní výstup na Mount McKinley doporučujeme číst pěkně v teple doma a s hrnkem horkého čaje. Davidson se v ní vrací k výpravě z roku 1967, kdy s partou horolezců podnikli zimní prvovýstup na nejvyšší severoamerickou horu Mount McKinley, jejíž vrchol se nachází ve výšce 6190 metrů nad mořem. Jak v noci klesala teplota napovídá název – a celý průběh výpravy byl podobně extrémní a dobrodružný.
Poslední tip je takový náš splněný slib. Často se nás ptáte na vyprodané tituly. Rozhodli jsme se postupně vracet některé reportáže do oběhu – a na začátek je to jedna z prvních českých absyntovek, Miedzianka Příběh zániku Filipa Springera. Reportáž o zmizelém městečku v česko-polském pohraničí, v jehož historii najdeme poválečné výměny obyvatel i přísně tajnou těžbu uranu, má po téměř deseti letech od českého vydání jedno plus. S knížkou v ruce můžete vyrazit do míst, která i díky autorovi znovu ožívají. V Miedziance stojí nový pivovar a místní lokální patrioti mají komu ukazovat to, co z bývalého městečko zůstalo.
Zveme k objevování! A kterého Prokletého reportéra máme dotisknout jako dalšího?
