Akoby si kameň jedla

Tohle je příběh Bosny a Hercegoviny, příběh lidí stojících na mušce ostřelovací pušky, lidí hloubících dlouhé podzemní tunely, přes které pašují zanedbatelné maličkosti potřebné k přežití.

Tohle je příběh o Bosně. A taky o kostech, které hledají svá jména i tváře. Kostech z masových hrobů, z hlubokých jeskyň i ze studní. Kostech zavražděných.

Balkán, jeho krajiny i dejiny sú fascinujúce. Niekedy sa nám zdajú celkom blízke, inokedy je mentálna priepasť prihlboká a nastáva nepochopenie. ​Túto priepasť nám pomáha prekonať Andrej Bán vo svojej reportážnej knihe Trochu oheň, trochu voda. Balkánske krajiny v nej sleduje od začiatku rozpadu pevných hraníc impéria až po súčasnosť, kedy hraničné čiary rýchlo blednú a už takmer nevedno, ktoré sú skutočné, a ktoré iba vymyslené.

Sledujete, jak mizí vaši příbuzní. Mučí a vraždí je vaši sousedé nebo známí. Záminka může být jakákoli. Potom to všechno skončí. A teď se naučte s bývalými dozorci a popravčími opět žít. Vítejte v Kambodži.

Chytáte sa do Chorvátska? Veď viete, to je tam, pri slovenskom mori. Áno? Tak si rozhodne nezabudnite pribaliť túto knižku! Spoznáte v nej nielen rôzne mestá a ich špecifiká, ale aj chorvátske vojny a chorvátske traumy. Fjaka je povinné čítanie k moru i do vnútrozemia.

Zločin a trest v reportážním vydání. Příběh osmnáctileté dívky odsouzené na doživotí za podíl na brutální vraždě. Oběť, kterou si vyhlédli s kamarády, byla jen o pár let starší. Sledujeme rekonstrukci činu, vyšetřování a mediální hon, a přitom přemýšlíme o hranicích spravedlnosti a možnosti odpuštění.