Katalóg

Zygar sa veľa pýta – a pýta sa hlavne mocných a najmocnejších. Z informácií z prvej ruky komponuje obraz premeny, ktorou počas „putinovskej“ éry prešla nielen ruská spoločnosť, ale aj samotný neobmedzený vládca Vladimir Vladimirovič Putin.

Kto je zodpovedný za túto vojnu? pýta sa ruský novinár Michail Zygar. A odpovedá: my všetci! Spisovatelia, historici i obyčajní Rusi a Rusky. Autor bestselleru Všetci mocní Kremľa, sa vo svojej najnovšej knihe zamýšľa nad koreňmi ruskej nenávisti voči Ukrajine, z ktorej vyvrela najhoršia vojna tohto storočia.

Táto kniha je výsledkom dlhoročného úsilia nazrieť za chrbát propagandy a zdokumentovať pravdivú tvár Putinovho Ruska, ktorú nájdeme ďaleko od Moskvy – v tieni veľkej politiky, vojen i oslňujúceho bohatstva niekoľkých vyvolených. A práve takéto Rusko, šedivé a utrápené, zaujíma investigatívnu novinárku Jelenu Kosťučenko. Stojí za to ho spoznať.

Co je to vlastně Ku-klux-klan a jak je vůbec možné, že myšlenky nepatřící do 21. století jsou ještě stále živé a v rozkvětu? Děsivé obrazy hořících pochodní a bílých hábitů totiž nepocházejí ze středověku, jsou poselstvím dneška.

Hrôza vojny sa v dokumentárnej koláži Svetlany Alexijevič strieda s prekvapujúcou ľudskosťou a odkrýva tak celkom inú tvár vojny, tvár, ktorú by sme v kusých kapitolách učebníc dejepisu hľadali len márne.

Koniec sovietskeho impéria z prvej ruky – očami držiteľky Nobelovej ceny za literatúru 2015 Svetlany Alexijevič. Na trpezlivo zbieraných ľudských osudoch ukazuje, ako sa veľké dejiny dotýkajú tých najobyčajnejších ľudí. Mozaika stoviek rôznych hlasov znie v jednom mohutnom akorde, no napriek tomu nezaniká ani individualita konkrétneho človeka.

Pocitová teplota mohla dosiahnuť mínus sto stupňov, no ani to ich nezastavilo. Partia ôsmich horolezcov sa v roku 1967 rozhodla podniknúť zimný prvovýstup na najvyššiu severoamerickú horu Denali známu ako Mount McKinley. Sto pod nulou Arta Davidsona je skutočná horolezecká klasika!

Kapuścińského Impérium nám ukazuje, že sovětské „impérium zla“ vlastně nikdy úplně nezaniklo, i když jeho nejvýraznějším dědictvím jsou dodnes citelné a dobře viditelné postkoloniální syndromy a komplexy.

Násilí a bezpráví, které zažíváme, vracíme jiným. Tak jednoduché to je. Tak strašné. Kanadské internátní školy, kam byly umisťovány proti vůli rodičů děti původních obyvatel, byly zlo.

Dá sa v ľadom spútanej krajine uvažovať o niečom inom ako o prežití? Samozrejme, že dá. Napríklad o láske. Alebo o vlastnej identite. Žiadna severská krajina nie je taká mrazivá, aby ju Ilona Wiśniewska neskúsila spoznať a pochopiť. V knihe Ľad vďaka nej zistíte, že srdce grónskych ľudí vôbec nie je tvrdé ani ľadové.

Make Královec Czech Again! Co ale doopravdy víme o dějinách Kaliningradu? Donedávna to byl jen kus Ruska mezi Polskem a Litvou, dnes možná základna pro útok na Západ. Píše se nová kapitola kaliningradských dějin – stejně jako pruské kořeny překryla sovětizace.

Vzepřít se Rusku, bránit své území a nezávislost – na to Čečensko krutě doplatilo. A Západ tehdy mlčel, protože se nechal od Vladimira Putina přesvědčit o tom, že Čečenci jsou teroristé a vyhlazovací válka je nutností. Teď znovu vidíme masové hroby, zničená města, mučení a znásilňování. Ale Ukrajina zatím bojuje.

​Zkušený slovenský reportér Tomáš Forró přináší nepřikrášlený, mnohostranný pohled na konflikt probíhající na Ukrajině, který se vymyká běžnému mediálnímu obrazu této války. ​

Jak daleko je z Čečenska do Česka? Zdálo by se, že je to na druhém konci světa. Ale najednou jsou tanky od Grozného na Ukrajině. V dnešním světě už nic není příliš vzdálené. Nejen proto je dobré přečíst si novou knihu jednoho z nejzkušenějších současných polských reportérů.

Svetlana Alexijevič pátra po inej tvári vojny. Nezaujímajú ju medaily a rady a vyznamenania, v pamätiach stoviek žien, ktoré zažili vojnu ako jej priame účastníčky so zbraňou v ruke, loví to, čo je neprenosné, to najosobnejšie – zážitky, ktoré nemožno vytesniť z pamäti, ani zo snov.

Vypálené dediny, odkryté masové hroby, najprv štátny terorizmus Kremľa a potom aj ten čečenský, trpiaci a zomierajúci civilní obyvatelia, znásilnené a ponížené ženy i muži – taký obraz Čečenska nám ponúka v knihe Vlčice zo Sernovodska.​

Dobrodružný reportážny cestopis Jacka Huga-Badera je pravým sibírskym „Na ceste“. Je to silný príbeh, kde hranice medzi skutočnosťou a magickým nadreálnom prakticky neexistujú.

Vlajka Sovietskeho zväzu sa tu v dvadsiatom storočí roztrhala na desiatky drobných kúskov. Čečensko, Ingušsko, Abcházsko, Osetsko a mnohé ďalšie uznané i neuznané krajiny a krajinky. Vitajte na Kaukaze – neznámej planéte na mape sveta.

Milionársky indiánsky kmeň, séria nevysvetliteľných vrážd a prvý veľký prípad americkej FBI. Je to trochu western a trochu triler, no predovšetkým skvelý dokumentárny román, ktorého jadro tvoria dve tekutiny – ropa a krv.

Bonnie a Clyde v uneseném letadle. Willie Roger Holder a Catherine Marii Kerkowová donutili posádku přeletět Atlantik a přistát i s výkupným v Alžírsku, aby později byli oslavováni francouzskými intelektuály v čele s Jean-Paul Sartrem. Čin frustrovaného veterána z vietnamské války a jeho krásné přítelkyně nebyl ojedinělý, mezi lety 1961 a 1973 bychom ve Spojených státech napočítali více než sto padesát únosů.

​Prečo s posledným ruským cárom Mikulášom II. zastrelili aj jeho kuchára? Čo sa varilo prvým likvidátorom černobyľskej katastrofy? A kto dal Gagarinovi pred odletom do kozmu vypiť pohár mlieka? Spoznajte Rusko cez kuchynské dvere vo vynikajúcej kulinárskej reportáži Witolda Szabłowského!

Není to žádná fata morgána – před očima se jim skutečně objevují obrysy vysněného ráje. Daleko za sebou nechávají československou bídu a vyrážejí za voláním svého srdce: do Sovětského svazu.

​Čierne ruky, čierne tváre – len oči z nich žiaria nabielo. A ešte zuby, ak sa práve usmievajú. Tak vyzerajú doneckí baníci, keď vyjdú na svetlo a zažmúria do slnka. Táto kniha rozpráva o tom, aký bol Donbas predtým, než sa stal epicentrom krutej vojny. Oleksandr Myched nás v nej zoberie priamo do čierneho srdca Ukrajiny.